START - UP #1 moje tři "nechci"

19. března 2016

Víte.. opravdu závidím lidem, kteří se v životě za něčím ženou. Jdou si za tím svým „něčím“ a jejich představa o budoucím životě pro ně není jen jedna velká díra. Jo.. jsou to šťastlivci.


Když už nevíte, co chcete, tak je asi nejlepší postup jít vyřazovací metodou toho co nechcete. To ví totiž skoro každý.

Já třeba nechci práci, která mě nebaví. 


Problém lidí v dnešní době je totiž ten, že většina se zkrátka smíří s myšlenkou, že můžou být rádi za nějakou práci. I za tu blbou. 

Možná je to jen můj názor, ale takováhle práce vás prostě postupně háčkuje. Zvykáte si na stereotyp, který vás sice nebaví, ale časem se i tady objeví něco, co vlastně není taková hrůza. Jsou to přestávky na oběd, fajn kolegové a tak pokračujete dál. Postupně to z vás vymačká všechny vaše sny a to jen proto, že se vám přestane chtít opouštět tu nově nalezenou komfortní zónu stálého platu a jedné 30 minutové přestávky na oběd...  Vážně?


„Nechci studovat vysokou.“


Moje druhé „nechci“, byla v mém životě vysoká. Proč? To proto, že je to v mém případě ztráta času. Pokud víte, co chcete studovat, tak studujte. 

Ale pro někoho jako já, kdo neví, je to jen další učení něčeho, co nechce. Tohle mi stačilo na střední, takže ne díky.

„Nechci litovat toho, co jsem neudělala.“


Tohle je moje poslední „nechci“. Každý by se měl občas sám sebe zeptat, jestli žije tak, aby když se za pár let ohlédne, nezjistil, že mu život protéká mezi prsty. 

Pokud jste třeba ve věku jako já a máte po škole, máte úžasnou příležitost cestovat. Nemáte závazky, nemáte práci (hurá :D) a máte asi tisíc programů i pro studenty, jak se podívat do světa. Od studijního pobytu v Anglii po dobrovolníka v Indonésii. 

Já se rozhodla pro Irsko.  Je to zkušenost, která má pro mě vyšší hodnotu, než kdejaká vysoká. A kdo ví, třeba se mi tam i podaří najít to "něco", co bych si tak strašně přála mít. 




byCorra



Žádné komentáře:

Okomentovat

Latest Instagrams