NEŘEŠTE ZBYTEČNOSTI

19. května 2016

Tenhle článek bych chtěla věnovat především těm, kteří právě maturují, dělají státnice nebo jiné zkoušky. A vlastně i těm, co je nedělají, protože život si stejně zase něco najde, to mi věřte. V životě skládáme zkoušky pořád, jen už to pak nejsou ty ve škole, ale zkouší nás sám život. Píšeme písemku z rodiny, z přátelství, partnerství, v práci nás zkouší šéf a někdy i naše zdraví. 



„Občas bych se vrátila zpět do školy.“


Když tohle říkám, je to jako bych zrazovala část sebe. Když jsem chodila na střední, přesně si pamatuju, jak jsem si přísahala, že bych dělala cokoliv jiného, než že ztrácela čas na jedné z pro mě naprosto zbytečných hodin.


„Názor, že škola je zbytečná, mi zůstal do dnes, co mi
 ale chybí, je ta jistota. O nic tam totiž nešlo“.


Někdy se zamyslete nad tím, proč je dnes tolik „věčných studentů.“  Škola je jistotou, kde vás zkouší jen testy, které za pár dní stejně zapomenete ale kromě těch testů, vám nejde o nic. Lidé studují výsoké, vošky, nebo i druhé střední jen proto, aby nemuseli čelit životu s vlastní zodpovědností.


Neřešte zbytečnosti a zapomeňte na věci, které nejdou změnit.


Tohle je to, co se vám teď pokusím říct. Když jsem měla dělat před dvěma lety maturitu, tak mě nechal můj učitel matiky propadnout. Byl to pro mě šok. Maturovat jsem měla z angličtiny, vysokou jsem měla vybranou a život naplánovaný na pár dalších bez starostných let dopředu. Jenže, najednou bylo všechno jinak. Vysoká v tahu, rodiče skoro na prášky a já taky. 


Člověka napadají zničené prázdniny, nedej bože, když neudělám reparát, tak znova celý čtvrťák?! Z matiky jsem vždycky tak, tak procházela a učit se na celý půl rok, byla opravdu hrozná představa.


„Děkuji, pane učiteli.“


Víte, nevěřím na osud, ale věřím, že každá situace co se nám v životě přihodí je k něčemu. Záleží jen, jak se k tomu postavíme. Můžeme se vztekat a nadávat, brečet a mít deprese, nebo to prostě přijmout a jít dál. Maturitu jsem udělala v září, jen vysoká se nekonala.


Svému učiteli ale dlužím jedno velké díky. Kdyby mě totiž nenechal propadnout, tak bych teď byla na vysoké a moje plány by byli úplně jiné. Netuším jaké, ale jiné. Troufám si říct, že bych nebyla se svým přítelem, který byl v té době mým nejlepším kamarádem a zcela určitě bych nestavěla koncert Enrica Morriconeho, Bonnie Tyler, Calvina Harrise, výstavu Titanic nebo třeba nebyla modelkou a osvětlovačem na STYL a KABO zároveň.

Lucie Bílá 2014 - Černobílé turné

Díky tomu, že jsem nemohla jít na vysokou, jsem dělala všechny tyhle věci a nejsou to z daleka všechny. Probudilo to ve mně přesvědčení, že strávit život v kanceláři je něco, čeho se dožít nechci.

I zdánlivě špatné věci, které se nám v životě přihodí, můžou být později k něčemu dobré. Proto je zbytečné utápět se v depresích a nadávat životu, když se vás snaží třeba jen postrčit.


„Ty pravé zkoušky přijdou, až když škola skončí.“


Vím, že když taková situace nastane, říká se to líp, než udělá. I pro mě a to tomu opravdu věřím. Zrovna včera jsem dělala řidičák. A budu ho dělat asi ještě nějakou chvíli, protože jsem neudělala ani testy! Jo, větší smůlu než já, neměl ten den asi nikdo. Znáte to, když něco fakt umíte a pak „puf“ a koukáte na otázky, co jste v životě neviděli?
Byla to smůla, ale ne tragédie. Sedm stovek se vždycky někde najde a až ho budu mít, bude to na celý život.


„Někdy je to práce, někdy je to zdraví.“


Jsou to tři roky zpátky, co moje mamka dostala rakovinu prsu. Ne tu obyčejnou, ale tu horší. Většina lidí by se z toho na jejím místě zhroutila. Pokud by se jí metastáze rozšířili, umřela by. Ale to ona ne. Neříkám, že ji to netrápilo, ale když ji vlivem chemoterapie začaly vypadávat vlasy, radovala se, že konečně zkusí ten krátký účes, který se vždycky bála vyzkoušet. Radovala se, že nepotřebuje šampon, když se sprchovala. Díky přebytku volného času si našla nový koníček, kterým si dnes přivydělává a hlavně ji to neskutečně baví.

Jistě, že by bylo lepší, kdyby ji nic podobného nepotkalo, ale bylo to něco, co se nedalo změnit a ona si zvolila pozitivní přístup a i možná díky tomu je teď zdravá.

Život na vás nachystá ledacos a záleží jen na tom, jak se k tomu postavíte. Ať se vám něco podaří nebo ne, ať se s někým rozejdete nebo vás vyhodí z práce. Buďte otevření novým příležitostem a třeba zjistíte, že to bylo ještě to nejlepší, co vás v životě potkalo.



by Corra




6 komentářů:

  1. Krásný, upřimný článek! :) Já souhlasím, i když vlastně vůbec nevím, jaký je ten život bez školy, pač mě ještě pár let ve škole čeká. Každopádně myslím, že je správné, ž to takhle vidíš. Kdybys byla na vysoký, určitě/možná bys nic z toho, co si napsala, nezažila. Vlastně bych řekla, že vysoká-nám určitě otevře hodně možností, ale přece jenom to není furt ten život, furt vlastně máme nějaké to zázemí v podobě studia, které nás vlastně drží... tím pádem se tak neodvážem nebo tak, jako kdybychom byli bez studia, zažili ten skutečný život a tak. :)
    Tvoje maminka musí být neskutečně silná žena, je skvělý a úžasný, že to tak dokázala brát a je super, že už je zdravá! :)
    Moc hezký článek. :)
    DENYII

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji, jen jsem tím chtěla říct, že nic není taková tragédie, jak se na první pohled může zdát a že to může být nakonec i dobře. Určitě nechci nikoho odrazovat od studia. :D Školský systém ráda nemám, ale to je jen můj osobní názor a pokud chce někdo dělat třeba doktora, tak je jasné, že životní praxí se to prostě nenaučí. :D Jsem ráda, že se ti článek líbil a že jsi ho dočetla až do konce. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Zajtra ma čaká dosť ťažká skúška v škole, z matematiky a pomaly som z toho zúfalá Tvoj článok ma príjemne nakopol, mám menší stres :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem opravdu ráda. Trochu jsem doufala, že by to mohlo někomu pomoct. :)

      Vymazat
  4. Moc pěkný článek a hlavně pravdivý :) tvůj blog se mi moc líbí, taky píši tak kdyby ses chtěla mrknout, připadně dát odběr, budu moc ráda :) http://www.fitfoodhealthy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams