Memories never die - PROTOŽE VZPOMÍNKY A ZÁŽITKY TVOŘÍ ŽIVOT

5. července 2016

Vzpomínky vám nikdo nemůže vzít a nikdo je nemůže změnit. Jsou odrazem toho, co jsme byli a co jsme prožili. Zkuste si na chvíli představit svět bez vzpomínek a zjistíte, že by to nebylo nic než prázdno. Náš život se skládá od první vzpomínky, kterou si pamatujeme jako děti až po tu poslední, která přišla právě teď.  Ze vzpomínek se učíme a taky v nich trávíme hodně času. U piva, nebo u kafe s kamarády, když si vykládáme zážitky z minulých dní, nebo když nostalgicky vzpomínáme na staré lásky, nebo školní časy.


Když bych si měla vybavit, kam nejdál moje paměť sahá, bylo by to asi kolem 3 roku, když jsem jela s dědou na kole. Měla jsem divný strakatý kalhoty a seděla vzadu v dětské sedačce. Aspoň myslím. Svoje dětské vzpomínky si nepamatujeme a je to trochu škoda. Ráda bych si třeba pamatovala pocit, když jsem ochutnala bombón, nebo zjistila, že můžu i chodit. Když jsem se poprvé uviděla v zrcadle.

O to víc si teď můžu vážit těch dalších. Musím se přiznat, že jsem člověk, který vzpomínkami občas doslova žije. Ráda vzpomínám na to dobré i na to špatné. Jako malá jsem si neustále zkoušela psát deníky. Nikdy mi to ale nevyšlo. Pokaždé mi to vydrželo nanejvýš pár týdnů a pak putoval deníček do skříně.  

Dnešní doba má výhodu, že se automaticky všechno dokumentuje. Dnešní generace má facebookový profil skoro od narození a instagram přeplněný každodenními momentkami. Asi bude časem trochu divné, když si moje dítě najde mé statusy z deváté třídy, kde jsem psala jak úplný blb – což mám teď  trochu nutkání smazat – ale to se asi nedá nic dělat.


Tohle je můj deník akcí. Dávám sem každý lístek a každou pásku z párty, akce nebo koncertu na kterém jsem byla. Jelikož jsem dělala stagehand, tak mi tam hodně lístků chybí, protože jsem měla přístup zadarmo, ale i tak je tam spousta vzpomínek, které stojí za to a na které bych určitě jinak zapomněla.

Můj druhý hlavní zdroj, když pominu fotky, jsou písničky.  Melodii si mozek dokáže spojit s danou situací dokonale. Třeba když se zamilujete, posloucháte furt dokola jednu písničku, nebo jedete z nějakého výletu, nebo když se stalo ono a tamto.




Jednou se chci ve svém životě ohlédnout a zjistit, že jsem ho prožila naplno. Chci mít vzpomínky dobré i špatné, protože bez těch špatných by nebyly ty dobré. Moje jedno velké přání v životě, je napsat knihu. Knihu, která bude přeplněná mými zážitky. Jednu velkou obří knihu, kterou možná ani nevydám, ale když ji budu jednou číst, budu vědět, že můj život stál za to.



„Žít ve vzpomínce znamená žít dvakrát.“



– Marcus Valerius Martialis




14 komentářů:

  1. Jsi můj člověk. Dřív jsem si taky schovávala do krabice každou vstupenku a jízdenku. Psala jsem si deníky a dost jsem jich popsala. Pak se ale všechno začala hromadit a já to začala omezovat. Schovávám jen ty nejdůležitější věci a deník píšu jen občas. Nechávám si ale pravidelně vyvolávat fotky, protože se děsím toho, že se jednoho dne pokazí počítač a já příjdu o všechny vzpomínky.

    OdpovědětVymazat
  2. S tím hromaděním máš pravdu, já to teda spíš zálohuju - což bych měla zase někdy udělat - ale je fakt, že i to se může pokazit. Není nad to, to mít fyzické podobě.

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkný článek :) Já si píšu deník a vždycky je super si to číst znovu a připomenout si ty zážitky :)
    FOXIE SIMMA

    OdpovědětVymazat
  4. Hlavně po pár letech. K nezaplacení! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Hneď som sa usmiala, keď som videla názov článku. Nádherná myšlienka a ani nemám slov vlastne. Moje spomienky si tiež uchovávam, mám svoj memory box, kde mám odložené listy od ľudí, vstupenky, všelijaké veci,ktoré pre mňa znamenali viac, než tie ostatné a hlavne sú pre mňa dôležité fotky. Nerozumiem, keď mi niekto povie, že nemá žiadne, že nemá fotoaparát, kameru alebo čo. Práve preto som si založila aj blog, aby som tie fotky niekde mala a stále sa k svojim vtedajších pocitom mohla vrátiť. A tiež sa mi mnoho spomienok vracia vďaka kazetám a videám z detstva. Vlastne sú to najvzácnejšie veci aké mám!♥
    Lily Of the Valley ││ Facebook page

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je krása. Já mám blog taky částečně kvůli vzpomínkám, protože chci cestovat a dávat sem články a videa z cest. Hodnotu vzpomínek a zážitků si málo kdo uvědomuje a proto je dobré si to občas připomenout. Jak říkáš, je to to nejcenější, co máme. :)

      Vymazat
  6. Tiež si vediem takýto "denníček" podujatí, ale vôbec toho nie je toľko! :O :))

    OdpovědětVymazat
  7. Takový deníček mám taky a strkám do něj snad všechno :D letáky z ciziny, lístky z kina i koupáků, náramky z party nebo koncertů, drobný, turistické vizitky no prostě všechno. Jsem docela vetešník :D
    Každopádně vzpomínky je jedna z věcí, kterou nám nikdo nevezmě, at jsou spatne nebo dobré je potřeba si je občas překrát v hlavě znovu :) Já mám takovou "rutinu", že každy večer před spaním projedu ten deníček+jestě jeden co mám, kde to mám rozepsaný, najedu na nahodnou stránku a při čtení si to přehrávám v hlavě jako film. I když narazim na jednu horší vzpomínku i tak to udělám, protože to přeci jen bylo k něčemu dobré i když to nebylo moc fajn :)

    OdpovědětVymazat
  8. To je hezký rituál. Mně bohužel psát deník nikdy nešlo, takže mám akorát v notebooku zaheslovaný soubor s pár zážitky, když jsem měla zrovna chuť něco napsat. :D Závidím tobě a každému, kdo takový deník má.

    OdpovědětVymazat
  9. Je az neuvěřitelné, že bez vzpomínek by to opravdu neslo. Vzpomínky si vykládáme pořád, vzpomínáme s lidmi, se kterými jsme je prožili a pak na ne vzpomínáme jeste sami.
    Chci se na konci života ohlednout a vidět za sebou jen samé vzpomínky. Dobré i špatně, všechny patří do vzpomínek a řekla jsi správně, ze bez špatných by nebyly ty dobré.
    Moc pěkný článek :))
    Jinak vedla jsem si deníček od třetí do deváté třídy. Nedávno jsem si ho procitala, docela sranda :D ne všechno jsem si pamatovala..

    OdpovědětVymazat
  10. Jojo, člověk se občas zasměje. :D Někdy najdu při úklidu třeba zápisky z dětství a v tu chvíli jsem opravdu ráda, že jsem se přemohla alespoň něco napsat. Respektive, já toho psala hodně, ale vždycky jsem to pak vyhodila. Chtěla jsem mít všechno dokonalý a když můj deníček nevypadal jako z filmu, tak jsem ho prostě vyhodila. :D Naštěstí se jich pár zachránilo.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc ti děkuji za pozvání na tvůj blog. A speciální díky patří za tento článek. Je neskutečné, kolik pravdy se v něm nachází. Vzpomínky jsou to jediné, co nám nikdo vzít nemůže :) Citát na konci má kouzlo, zapsala jsem si ho :) S deníčky jsem to měla stejně a upřímně obdivuji každého, kdo to umí dodržet :)
    Máš opravdu skvělý blog, ať se ti daří i nadále :)
    Pauline's Tiny World

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji, to jsem ráda. :) Hodně štěstí i tobě!

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams