"Neodsuzuji život založený na spontánních rozhodnutích, ale mít určitý plán se může v životě vyplatit."

4. října 2016

Tuhle jsem se bavila se svým přítelem a ptala se ho, co by chtěl v životě dělat.

- „Nevím“ odpověděl.

- „Jedu na Maltu abych to zjistil.“

Já to měla stejně, než mi došlo, jaká výhoda by byla, zjistit to dřív. 
Jen škoda, že mi to došlo tak pozdě...


Jako student jsem navštěvovala jazykovku třikrát do týdne. Ostatní dny jsem se flákala doma. Přiznávám, že i díky tomu jsem založila blog. Prostě jsem nevěděla co s časem. O pár měsíců později, když jsem si jednou zapomněla sluchátka, mi to po cestě šalinou došlo. Asi to zní směšně, ale objevila jsem svou vizi toho, čím chci v životě být. Prostě mě to tak napadlo. 

Snažila jsem si nějaký cíl vybrat už hodně dlouho, ale nic nebylo ono. Měla jsem pocit, že mě v životě nebude bavit asi vůbec nic. Proto jsem byla upřímně nadšená, když jsem měla konečně něco, za čím můžu jít. Nemyslím tím konkrétní práci, ale představu svého života. 

Lidé často studují, protože neví, co by od života chtěli a přitom se ani nesnaží na to přijít. Čekají, až jim něco vlítne pod nos, ale to se stát taky nemusí. Jsem za to vděčná protože, uskutečnit svoje cíle při zaměstnání, které vás živí, nebo s rodinou o kterou se musíte starat, není už tak snadné. 



Většina lidí na střední, asi zrovna nepřemýšlí nad svým životním plánem. Alespoň já to nedělala. 


Moje střední byla o alkoholu, klucích a jak přežiju od pondělí do pátku. A budoucí život? To vůbec ne. Když se na to dívám zpětně, tak bych si už jistě našla pár chvilek, které bych věnovala své úvaze o budoucnosti. Třeba místo hodiny ekonomiky, kterou jsem vždy prospala.

Teď studuju na střední v prváku, na oboru, který ani nevím jak se jmenuje jen proto, abych měla status studenta a snažím se dodělat projekt, který se ukázal časově náročnější než jsem kdy čekala. Termín odjezdu se tak posunul na neurčito, protože - ruku na srdce - když to nedodělám teď, tak už to nedodělám. 

Jen si říkám, že začít dřív, tak jsem teď možná někde jinde. A nejspíš bych nebyla v prváku mezi 16-ti letýma dětma, ale už na Maltě jako barmanka, kde bych pracovala na své angličtině. 

Rozhodně neodsuzuji život založený na spontánních rozhodnutích, ale mít určitý plán se může v životě vyplatit. Určit si směr a životní cíle a pracovat na nich, protože pak se vám nejspíš nestane, že se za pár let rozhlédnete a zjistíte, že váš život, byla zatím jen jedna velká náhoda.


„Věnováno všem zářijovým studentům.“



by Corra



8 komentářů:

  1. Mám hrozně ráda tvé články, protože se v nich vždy najde něco ze života a pro spoustu lidí možná i rada, nebo ponaučení :) Navíc překážky k životu patří, proč se s nimi nepodělit? :) Opravdu skvělý článek ♥

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, většinou píšu prostě o tom, co se mi děje a často je to právě formou takové malé "úvahy". Jsem ráda, že se ti podobné články líbí. :) To vždy potěší.

      Vymazat
  2. Moc hezký článek :) určitě se stávám tvou pravidelnou čtenářkou
    http://nicoleshyblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. V poslednej dobe som zase ja prišla na to, že som zástancom plánovania, ale i spontánnych rozhodnutí. Snažím sa žiť čo najviac v prítomnosti, no i tak rozmýšľam aj nad budúcnosťou. Toľko kontrastov a zmätku. Avšak v niektorej chvíli som si uvedomila, že je dobré mať plán, ale nebáť sa vybočiť a využiť aj inú cestu, ktorú nám život poskytne. A v prítomnosti treba žiť s takým vedomím, že naše terajšie činy ovplyvňujú našu budúcnosť. :) Toľko k mojej rannej filozofii. Každopádne, veľmi pekný článok a držím ti palce. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš úplnou pravdu. Mít plán, ale nelpět na něm, je podle mě ta nejlepší cesta. :)

      Vymazat
  4. No já s tím alkoholem a klukama pokračovala i celou vysokou :-) Ted už mám plán a cíl. Ale jak se říká: "je těžké najít svůj sen a ještě těžší je ho uskutečnit". Takže jsem ve fázi uskutečnění a je to makačka

    OdpovědětVymazat

Latest Instagrams